Léčba traumatu vs cvičení
16. 5. 2021

Aneb co jsem našla za paralely mezi cvičením a postupy v knize Léčba traumatu Petera A. Levina.

Trauma si zde představme jako cokoliv, co bylo námi v daném okamžiku považováno jako život ohrožující, i kdyby nám ve skutečnosti nic nehrozilo; jde o to, jak jsme to v danou chvíli vnímali my. Následkem traumatu mohou být později v životě třeba chronické bolesti pohybového aparátu. Prostě nás „bolí člověk“ a my možná ani nevíme proč. 😉

Pokud bych to shrnula do jedné věty, tak mi vědomé cvičení opět vyšlo jako výborný základ pro uzdravení nás celých.

Když začínáme cvičit, lektor nám musí upravit tu postavení nohy, tu postavení hlavy apod. Vědomí hranic našeho těla se v důsledku traumat v průběhu života na některých místech vytratilo. A právě pomocí vědomého cvičení jsme schopni opět vnímat, kde vlastně jsme, bez vynechání kousků, které jsme cestou nechali pozapomenuté. Opětovné nacházení vlastních hranic, a to primárně těch fyzických, je i prvním krokem v Levinově Léčbě traumatu. Navíc pokud nemáme fyzické hranice, často ani ty mentální nedokážeme pevně vymezit. Tak se nebojte, pokud na vás vytáhnu tyč nebo provaz. 😆

Druhý krok Levinovy metody opět koresponduje s běžnou součástí vědomého cvičení: jedná se o doslovné uzemnění přes vědomou oporu a nacházení našeho vycentrovaného postavení v prostoru.

Třetím krokem této metody je nacházení vnitřních a vnějších zdrojů, přičemž cvičení si můžeme snadno přivlastnit jako zdroj vnější. A důvěra, kterou získáme ve své tělo, může začít dopovat sebedůvěru jako zdroj vnitřní.

Čtvrtým krokem je vnímání fyzických pocitů v těle. I tady může cvičení pomoci - když se nás při cvičení lektor ptá, kde co cítíme, jak se ve cviku cítíme, rozvíjíme svou schopnost umět ve svém těle číst. Což se v běžném životě hodí na dekódování, jak na nás fyzicky působí různé zážitky - třeba kde nás stahuje stres, ale i kde se nám rozlévá radost.

Tyto první čtyři kroky jsou součástí přípravné a sledovací fáze. Další kroky Levinovy metody už se nebudu snažit uměle na cvičení napasovat. 🙂 Tam už jde o fázi vybití aktivace, nebo-li o snahu dopřát si rekaci útok nebo útěk, kterou jsme neměli možnost v době původní události dokončit. Jen jsem chtěla ukázat, že cvičením se můžeme postupně dostat do výchozího stavu, kdy budeme schopni se začít vypořádávat se zraněními z minulosti, protože budeme pevně stát na vlastních nohou.

Pokud byste se chtěli pustit do nacházení vlastní stability v životě pomocí cvičení se mnou, neváhejte mě kontaktovat.



Sdílej:   Facebook   Twitter