Prosím, mysleme také na sebe. 🙏

Je pro mne uklidňující vidět, jak nám záleží na ostatních, posiluje to mou víru v lidstvo.
Ale zároveň mě bolí, jaká traumata si zanášíme do vlastního systému.

Je podle mne zcela v pořádku cítit vztek, lítost, frustraci, když sledujeme, co se děje. 🇺🇦
Ale také je dle mého názoru nezbytné to stažení ze systému zase vysypat.

Zajímejme se o dění ve světě, posílejme jakoukoli formu pomoci, kterou uznáme za vhodné nebo pro nás možné.
Ale nezapomeňme mezitím udělat něco pro sebe - jít na procházku, vyběhat to, vytancovat, vykřičet, vymalovat, vycvičit, vytřást, vydýchat... cokoliv, abychom tu bolest nedrželi v sobě.

Protože i když boj není u nás, válka nás mění.
A já bych si moc přála svět, ve kterém jejím následkem nebudeme všichni jen balíčky pocuchaných nervů, připravenými k explozi nebo implozi. 🌈