Bylo by nasnadě koupit si akorát teplejší verzi kotníkových bot od Ahinsy, o kterých jsem psala v článku o trekových botách.

Jsou to výborné holínky, ale na zimu mě odrazovala jejich podrážka s mělkým vzorem.

Navíc ačkoliv rozumově chápu argument, že když mají prsty prostor se hýbat, tak nebudou tolik mrznout, tak moje intuice pořád nechtěla přijmout možnost odchodit v takhle tenkých barefoot botách celou zimu.

Navrch malý test, kdy jsem si koncem října v Českém Švýcarsku vzala své Ahinsy do lesa se zimní termo vložkou místo comfort vložky, mě teda vůbec nepřesvědčil, záblo mě celé dopoledne, než vysvitlo sluníčko. 😆

V jedné diskuzi jsem narazila na Miky od Xero Shoes, které vypadaly nadějně: Xero Shoes jsou spíš minimalistické boty než barefoot, takže nejsou tak přehnaně tenké. Ale nikde neměli mou velikost.

Trochu mě znervózňovaly kamarádky a klientky, které se postupně chlubily se svými podzimními a zimními úlovky. Aylla. BeLenka. Groundies. Jenže všechno kůže.

Pořád jsem nějak spoléhala na to, že mé staré zimní boty jsou sice těžké a tuhé, ale aspoň široké, takže s nimi případně zimu přežiju. Dokud jsem si je jednou nevzala. Chytla jsem z nich křeč do chodidla, že jsem nevěděla, jestli dojdu do cíle. 😆 Hm, takže klasické tvrdé boty už nezvládnu. To mě trochu vyděsilo. Znovu jsem rozjela hledání.

A najednou jsem uviděla fotku Xero Shoes Alpine ve sněhu. A u nich popisek, že jsou do minus nevím kolika. Zajásala jsem, že bych v tom já v nule mohla přežít. 😂

Zároveň zas byly naskladněné velikosti všech zimních bot, objednala jsem tak i Miku. Nevím, jestli šlo jen o vadný kus, nebo je to prostě zvláštní materiál, nebo mám pajdavou nohu, ale Miky tak divně lupaly, při chůzi se mi protlačovaly směrem k pravému kotníku.

Rozhodla jsem se nechat si tedy Apline.

• Mají hluboký vzorek, podrážka není vůbec tak tenká, přesto zůstala flexibilní.
• Tím, že jsou silnější, neměla by být problematická ani chůze po asfaltu.
• Přijdou mi proti megaširoké Ahinse trochu užší, ale pořád je v nich místa habaděj.
• Jsou to sice vzhledově takové sněhule, ale dají se šněrováním pořádně utáhnout, takže se v nich dá vyrazit na trek.
• Měly by být nepromokavé, pro jistotu jsem je i naimpregnovala Collonilem.

Mám velikost 40, stejně jako u Ahinsy, 39 už je mi těsná, možná by se mi hodilo půlčíslo mezi, ale to jsem v Čechách neobjevila, i když Xero Shoes po půlkách, zdá se, vyrábí.

A hned taky nasněžilo. 🤩

Nutno podotknout, že jsem do nich navíc vzala merino ponožky OS2O.

Každopádně v nula stupních mi skutečně bylo na procházce v botách teplo a pohodlno jako v pokojíčku! A sucho. 😊

Zatím hlavní nevýhodu vidím v tom, že se mi v nich blbě řídí, flexibilita v kotníku není úplná, ale na chůzi na sněhu to fungovalo překvapivě dobře.

Pro řízení a krátké pochůzky v chladnu beze sněhu se mi osvědčilo jednoduše nezavázat tkaničky až nahoru, nicméně na trek by to asi nebylo. To be continued...

EDIT 2022: na běžné zimní nošení jsem nakonec zvolila Leguano Husky, velikost 40. Přiznávám se bez mučení, že v nich mám ještě zimní vložku, čímž se tyhle relativně tenké boty staly ve městě snesitelnější. 😇 A teplo je v nich dost, i když jsem se musela vzdát merino ponožek, jelikož moje kůže nerada vlnu.