Věřím ve vědomý pohyb. Je jedno, jestli ho nazveme Pilates, Jóga, Feldenkrais, TRX nebo jakkoliv jinak.

Věřím v dech. V naši moc vlastním dechem ovlivnit svůj stav, fyzický i psychický.

Věřím v dotek. Naše tělo na něj často slyší líp než naše uši.

Věřím v naslouchání. Někdy i tak „málo” stačí pro velkou změnu.

Věřím ve zdravý životní styl. Spánek, strava i psychohygiena skvěle doplní pohyb.

A proto všechny tyto složky v lekcích nabízím. Pro pookřátí těla i duše.

Ale taky věřím, že v některých případech je potřeba víc. Že někdy nestačí naslouchat, ale je potřeba taky podat pomocnou ruku. Že někdy nejde změny iniciovat pouze přes tělo, ale že je třeba přizpůsobit i mysl.

Typicky u chronických bolestí, na které si náš mozek tak zvykl, že je nechce pustit, i když mu teoreticky už nic nebrání.

Je na vás, zda si zvolíte nějakou klasičtější formu psychoterapie, alternativní cestu s novodobou „čarodějkou”, nebo něco mezi tím.

Já zakotvila u Somatic Experiencing. Vyhovuje mi, že necílí na rozum, ale na prožitek. Prožitek v těle. Nebo-li nedovolí mi si to rozumově okecat. Zapadá výborně do mé víry. Díky SE jsem se zbavila poúrazových bolestí, které odolávaly masážím, mobilizacím, jehličkám i cvičení. Už rok a půl mi nehrozí, že se ráno rozpláču bezmocí, když si nedokážu obléct ponožky. A to se vyplatí. 🙂

Tak jakou cestu si zvolíte vy? 😉